Základní škola a Mateřská škola Svatobořice-Mistřín

Dne 17. 9. 2024 se osmé a deváté ročníky přesunuly do kyjovského kina Panorama a zúčastnili se projektu Síla lidskosti. V první části zhlédli dokument o Nicholasi Wintonovi, v druhé probíhala beseda s tvůrcem projektu a zároveň blízkým člověkem tohoto lidského klenotu.

Podívejte se na názory účastníků projektu:

Vojtěch: Velmi dojemné a zajímavé.

 Amálie: Líbilo se mi to moc. Moc hezky natočené, zajímavé, celkově nepopsatelné. Nejde mi popsat ty pocity, protože to ve mně vyvolalo snad všechny: radost, smutek, vztek, lítost, strach….

LIli: Film by strašně dobrý a smutný. Celý tento příběh mi připomněl moje zážitky. Takže jsem pochopila ty dějiny, emoce, pocity. Pak, když jsme měli možnost ptát se na něco, někdy to byla docela legrace, i když ten příběh byl dojemný.

Adriana: Bylo to velmi dojemné. Obdivuji toho pána, co zachránil tolik dětí. Ten řád byl velmi zasloužený.

Tomáš: Co jsem se dověděl: Nicholas Winton, narozen 19. 5. 1909, povoláním makléř, později humanitární pracovník, pomáhal dětem rodičů, kteří nevyhovovali nacistickému režimu za II. světové války, utéct do exilu (Vel. Británie...), pomohl 669 dětem z Československa, úmrtí 2015 ve věku 106 let

Nela: Dokument byl hodně smutný, ale také zajímavý, bylo hodně smutné vidět, co se dřív dělo a čím si lidé procházeli. Bylo mi hlavně líto těch dětí, které utíkaly úplně k cizí rodině. Až do Londýna, muselo to být hrozné, hlavně i pro rodiče a rodinu. To nejhorší na tom bylo, po zhruba 6 letech se vrátili a už nikdy neviděli svou rodinu. Pan Winton převezl mnoho dětí.

Mgr. Jana Brhelová